Na turecko-bulharských hranicích aktuálně kamiony čekají na odbavení přibližně čtyři až šest dní. Situaci dále komplikují probíhající rekonstrukce a nedostatek tranzitních povolení pro silniční přepravu. Podle současných odhadů se navíc neočekává, že by se tento stav do konce roku výrazněji zlepšil.
Pro firmy, které přepravují zboží mezi střední Evropou a Tureckem, tyto okolnosti znamenají horší předvídatelnost doručovacích lhůt. Společnost cargo-partner proto ke klasické celovozové přepravě (FTL) nabízí jako alternativu intermodální přepravu. Ta využívá železnici pro hlavní část trasy a silniční přepravu pro následný svoz a doručení.
„Vzhledem k aktuálnímu zpoždění na hranicích, je klíčové mít k dispozici více než jednu možnost přepravy. Intermodální přeprava pomáhá firmám snížit závislost na přetížených silničních koridorech a efektivněji plánovat zásilky mezi střední Evropou a Tureckem. Například doba přepravy mezi terminály se v současnosti pohybuje od sedmi do deseti dnů z Turecka na Slovensko a do Maďarska, a od osmi do dvanácti dnů z Turecka do Rakouska, České republiky a Polska,“ uvádí Vladislav Kovačovský, regionální produktový manažer pro intermodální přepravu v oblasti střední a východní Evropy (CEE).
Intermodální spojení napříč střední Evropou
Intermodální služby společnosti cargo-partner jsou dostupné pro zásilky z České republiky, Rakouska, Maďarska, Polska a Slovenska do Turecka a i v opačném směru. Přeprava probíhá ve 45stopých kontejnerech, které disponují stejnou kapacitou pro nakládku palet jako standardní kamion. To umožňuje hladký přesun zboží mezi jednotlivými druhy přepravy bez nutnosti jeho překládání.
Trasy a způsoby přepravy se volí na míru podle požadavků konkrétní zásilky, dostupné kapacity a časového harmonogramu. Intermodální přeprava je vhodná zejména pro trasy delší než 1 000 km a pro pravidelné zásilky firem, které hledají alternativu k čistě silniční přepravě.
Nákladová efektivita a nižší emise
Využití železnice pro hlavní část trasy přináší výhody v podobě finanční úspory, stabilní kapacity a také nižších emisí. V závislosti na konkrétní trase a metodice výpočtu může intermodální přeprava vyprodukovat až o 80 % méně emisí CO₂ v porovnání s běžnými řešeními v nákladní dopravě.
Tento způsob přepravy navíc pomáhá snižovat závislost dodavatelských řetězců na silniční přepravě v době, kdy Evropa čelí nedostatku řidičů a přetíženým silnicím. Firmám tak dává do rukou další spolehlivý nástroj pro plánování dodávek v momentech, kdy jsou silniční tahy výrazně omezeny.
